Městský úřad
nám.J.Kučery 17
387 43 Bělčice
Aktuální stav obecní vody: ke dni 10.4. 2024 - bez omezení! více zde:
(urad/obecni-vodabelcice-1/)
Mykolog, botanik Blatenska, spisovatel. V letech 1898 - 1934 pracoval jako učitel v Bělčicích. Byl členem Ústřední matice školské, Československé botanické společnosti, Československé mykologické společnosti, Francouzské mykologické společnosti a dalších. Věnoval se hudbě, malířství, botanice, mykologii, osvětové a poradenské činnosti.
Pro popis blatenského okresu vypracoval oddíl “Botanika” a dále se věnoval studiu mechů a lišejníků. Svoje poznatky uveřejňoval v odborných časopisech, kde publikoval i kolem 2000 kreseb, doplňujících jeho práce. V rámci přednášek šířil znalosti nejen o přírodě, ale i dějinách českého národa. Jako člen Občanské besedy působil jako šiřitel hudby a kultury mezi lidmi.
Básník a spisovatel, rodák z Bělčic. Bělčickou školu navštěvoval v letech 1914 - 1918. Vystudoval učitelský ústav. Napsal řadu básnických sbírek a za jeho největší dílo lze považovat trilogii “Země zamyšlená". Dílo je lyrickým průvodcem po jihozápadních Čechách, psaný s hloubkou a znalostí dosud nevídanou. Autor při svých cestách po kraji sesbíral pověsti, zaznamenal osudy místních lidí či zastavení zajímavých návštěvníků - malířů, sochařů, spisovatelů, herců, hudebních skladatelů a dalších. To doplnil mistrným popisem přírody. Ladislav Stehlík byl i vynikajícím malířem a častým tématem jeho obrazů byla opět jihočeská krajina.
Pro další vydání „Země zamyšlené” se stalo osudným setkání Ladislava Stehlíka s Josefem Ladou. Seznámil je v roce 1945 bratr známého hudebníka Petr Křička. U Ladů se scházeli přátelé, aby malíře, kterému při náletu v posledním roce války zahynula dcera a který se jen těžce s tragédií vyrovnával, trochu rozptýlili. Byl to právě Lada, kdo přiměl L. Stehlíka, aby si ilustrace do svých knih maloval sám. Když se po Ladově smrti obrátilo na Stehlíka nakladatelství Albatros s prosbou, zda by zastaralé texty v Ladových veselých učebnicích nemohl nahradit novými, splatil "dluh" dokonale a zasloužil se o to, že si přítelovy obrázkové „Učebnice” našly cestu do knihovniček dalších generací. V Bělčicích naleznete domek, označený jako Památník Ladislava Stehlíka, spravovaný za podpory Městského úřadu v Bělčicích Muzeem středního Pootaví ve Strakonicích. Hrob Ladislava Stehlíka na hřbitově v Bělčicích zdobí busta od sochaře Břetislava Bendy.
Pracovník Národopisného muzea v Plzni, bělčický rodák a kronikář, historik a sběratel všeho, co se týkalo historie Bělčic a okolí. Vydal knihu “Z kroniky města Bělčic - o kostelích” a v rukopisu zůstal nedokončený spis “Město Bělčice - obraz prehistorický a historický”.
Středoškolský pedagog, katolický spisovatel a literární historik. Vystudoval český a francouzský jazyk na Univerzitě Karlově v Praze, po studiích vyučoval na gymnáziích v Berouně, Praze, Strážnici i jinde.
Nejznámějším literárním dílem tohoto bělčického rodáka z velkého statku na náměstí č.p. 10 je srdečná vzpomínková knížka „Bělčický kluk : kus života jižních Čech na předělu století”, která byla poprvé vydána v roce 1937 nakladatelstvím Vyšehrad s mnoha kresbami Vojtěcha Sedláčka. Vřelý vztah autora k svému rodišti a hrdost na jihočeský původ se odráží i v používání pseudonymu Jan Bartoš – Bělčický při psaní beletrie. Odborné a popularizační práce psal pod jménem vlastním.
V srdcích bělčických občanů zůstane jméno Jana Bartoše a jeho bratra nerozlučně spojeno s dvěma překrásnými chrámovými okny v bělčickém kostele sv. Petra a Pavla, která dali oba bratři zhotovit podle návrhů Aloise Moravce a F.V. Mokrého a věnovali je kostelu.
Z Alšova mlýna v Závišíně jeden čas navštěvoval bělčickou školu.
Hlášení pálení klestu
Stezka má celkovou délku 1.2 km a na trase je 14 zastavení.
Muzeum Ladislava Stehlíka. Najdete zde ukázky z jeho díla.